24. Kapitola - Společně (II.část)

4. června 2014 v 12:07 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
"Já mám strach, pane Jorfee." přiznal šeptem Dido.
"A já myslel, že mi drtíš ruku svou skrytou odvahou." ušklíbl se kapitán a doufal, že hoch sevření alespoň trochu povolí, účinek byl ale opačný.
Podle všeho soudím, že ty jsi ten druhý strážce. Dračí oko se upíralo na Johna, ale nebyla to otázka, a důstojník ani odpovídat nemusel, neboť drakův pohled se stočil k trojici chlapců. Myslím, že vy tři jdete s námi a vy dva se vracíte k lodi. Ohlásil drak a přenesl zrak k zaraženému Mickeymu a Jerrymu, jenž tiše přikývli. Tak s vámi se loučím a s ostatními... Brzy nashle. Prohlásil drak bez jakékoli známky radosti, obrátil se, mocnýma nohama se odrazil od země a po pár záběrech křídel jim zmizel z dohledu.
"Začínám mít radost, že se vracím na loď." prohodil k přátelům Jerry. Kéž bych to mohl říct i já, projelo Jorfeovi hlavou, přičemž postřehl Yorenin pobavený úsměv. Aniž by zkoumal, co jej vyvolalo, odvrátil se stranou.
"Měli bychom se vrátit k věcem." nadhodil a společně s chlapci ve vleku se vrátil na místo, kde na ně čekal Tal skrčený pod stromem.

"Proč jsi mi neřekl, že ona půjde s námi?" vyhrkl na bratra John kráčející těsně za ním.
"Nebyl čas. Snad proti tomu nic nemáš?"
"Ale ano, mám!" odsekl důstojník. Kapitán si povzdychl a zastavil se. S úsměvem pohlédl na Dida a Chicka po svém boku, a ti jej okamžitě s rozpaky pustili a rychle odešli ke svým věcem.
"Johne, tak za prvé," otočil se mladík k bratrovi, "Yoren zná cestu k elfům, za druhé má dračí značku, je strážkyně, a za třetí..."
"Je to ženská!" skočil mu do řeči důstojník.
"Především je Vyvolená!" odporoval kapitán. "A větší starosti by sis měl dělat s tím drakem. Zdá se, že nemá strážce v lásce, a už vůbec ne lidi."
"Kdyby s námi nešla, nemuseli bychom se obávat draka!"
"Prostě se s tím smiř." pohodil rameny kapitán a rozhovor ukončil.
"Takže, jestli správně chápu," ozval se za jejich zády Mickey, "my se teď vrátíme do Abidazu a na loď, zatímco vy půjdete dál." Jorfeus přikývl.
"Tak to je nejvyšší čas vyrazit." nadhodil Jerry.
"A my vyrazíme také." odvětil kapitán, přičemž sbíral ze země své věci.
"Dido, ten tlumok vezmu já." zarazil John chlapce, jenž se chystal vzít ze země tlumok s ukrytými Knihami. "Bude to lepší."
"Vy můžete vzít jídlo." navrhl Jorfeus, když se obával protestu chlapců, ale ti, stále ohromeni ze setkání s drakem jen přikývli a Chicko si beze slova podávaný tlumok hodil přes rameno.
"Já si vezmu svůj tlumok." prohodila Yoren a shýbla se pro své věci, když ji kapitán lehce chytil za ruku.
"Snad jsi nezapomněla." hlesl a vzal ze země dívčin náklad a přehodil si jej přes rameno ke svým věcem. "Ten slib stále platí."
"Ale vždyť..." začala dívka, ale když mladík pozvedl obočí věděla, že odpor je marný.
"Přeji vám šťastnou cestu." prohlásil Jorfeus k dvojici přátel připraveným na cestu.
"Myslím, že štěstí a opatrnost budete potřebovat hlavně vy." odvětil Mickey a přelétl pohledem po třech chlapcích, bratrech a dívce.
"Ale i tak." pokrčil rameny John. "Nikdy nemůžete vědět, co se stane."
"Tak tedy slibujeme, že budeme opatrní." odvětil s úsměvem Jerry.
"Chytám tě za slovo." prohlásil Jorfeus a přistoupil s nataženou rukou k příteli. "Hodně štěstí." hlesl a volnou rukou příteli rozčepýřil černé vlasy. Plavčík s bručením poodstoupil stranou, aby uvolnil místo Mickeymu. "Buďte opatrní a neztraťte se." prosil kuchaře kapitán, zatímco si s přítelem třásal rukou. "A dohlédni na Jerryho i na Tala, ať nic neprovedou."
"Neboj, dohlédnu!" slíbil Mickey s úsměvem a spiklenecky na mladíka mrkl.
"Vy dva si to prostě nemůžete odpustit, co?!" kapitán i s kuchařem se překvapeně otočili a neubránili se úsměvu, když spatřili rozčileného plavčíka upravovat si vlasy vedle Johna.
"Jsme přece bratři." prohodil s pokrčením ramen důstojník a Jerry odvětil zabručením. Poté se Mickey s plavčíkem rozloučili i s trojicí chlapců a dívkou.
"Setkáme se v zálivu." hlesl kapitán a pohladil retrievera po hlavě. Přátelé přikývli.
"Šťastnou cestu." prohodil naposledy Mickey a společně s Jerrym se otočili na sever a již se neotočili. Tal chvíli váhal, ale když mu Jorfeus dal rozkaz, vydal se za dvojicí přátel, ač nerad.
"A my půjdeme kam?" ozval se tiše Bob. Jorfeus si vyměnil pohled s bratrem a dívkou a téměř sborovně všichni tři odvětili.
"Na jih."
"Tak jdeme!" navrhl Dido s obnovenou odvahou a celý nedočkavý po novém dobrodružství se s kapitánovým souhlasem dral s chlapci a Johnem včele skupiny. Pár kroků za nimi kráčela Yoren a skupinku uzavíral kapitán, jenž se po pár krocích zastavil a ohlédl. Pohledem sledoval směr, kterým odešli jijich přátelé. Zhluboka se nadechl. Tam, někde na severu byla jejich loď a přátelé. Ale oni teď mají jiný cíl! Někdo na ně čeká. S úsměvem následoval přátele před sebou. Následoval je k jejich budoucnosti. K jejich novým životům. K životu strážců...

KONEC VĚŠTBY SVĚTŮ,

DRUHÉHO DÍLU SÉRIE KNIHA SVĚTŮ

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám II. díl?

Ano
Not bad...
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama