| V. Montevecchi
|
"Já mám strach, pane Jorfee." přiznal šeptem Dido.
"A já myslel, že mi drtíš ruku svou skrytou odvahou." ušklíbl se kapitán a doufal, že hoch sevření alespoň trochu povolí, účinek byl ale opačný.
Podle všeho soudím, že ty jsi ten druhý strážce. Dračí oko se upíralo na Johna, ale nebyla to otázka, a důstojník ani odpovídat nemusel, neboť drakův pohled se stočil k trojici chlapců. Myslím, že vy tři jdete s námi a vy dva se vracíte k lodi. Ohlásil drak a přenesl zrak k zaraženému Mickeymu a Jerrymu, jenž tiše přikývli. Tak s vámi se loučím a s ostatními... Brzy nashle. Prohlásil drak bez jakékoli známky radosti, obrátil se, mocnýma nohama se odrazil od země a po pár záběrech křídel jim zmizel z dohledu.
"Začínám mít radost, že se vracím na loď." prohodil k přátelům Jerry. Kéž bych to mohl říct i já, projelo Jorfeovi hlavou, přičemž postřehl Yorenin pobavený úsměv. Aniž by zkoumal, co jej vyvolalo, odvrátil se stranou.
"Měli bychom se vrátit k věcem." nadhodil a společně s chlapci ve vleku se vrátil na místo, kde na ně čekal Tal skrčený pod stromem.