Květen 2014

23. Kapitola - Pridip di Yoren

29. května 2014 v 2:12 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Z bezvědomého snění jej probudil studený vánek. Ve spáncích mu tloukl tep, ale nevšímal si jej. Omámeně otevřel oči a snažil se zaostřit. Před sebou po chvíli rozeznal našedlou plochu a o trochu později v ní černé štěrbiny. Pomalu otočil hlavu na jednu a pak na druhou stranu. Kamenitá vrstva se opakovala kam až dohlédl a podle chladu pod zády se zdálo, že jej má i pod sebou. V hlavě měl zmatek, a tak raději opět oči zavřel.
Poslední na co vzpomínal, bylo rozdělení s přáteli. Co se dělo poté? Že bych snad snil? Pomyslil si mladík, když v tom mu náhle v mysli stanula vzpomínka. Sen! Další část ze snu! A teprve nyní si vzpomněl na vše: na cestu lesem, zelenou mlhu a příšeru. Hrůzou v něm poskočilo. Co když jej ta věc chytila? V okamžení otevřel oči a rychle se posadil, čehož ihned zalitoval. Hrudí mu projela až do morku kostí pálivá bolest.

22. Kapitola - Zelená mlha

22. května 2014 v 11:56 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
"To je horko!"
"Já už nemůžu!"
Skupinka čtyř přátel doprovázena trojicí chlapců a retrieverem kráčela již druhým dnem Xeior'lanským lesem. Předchozího dne ušli řádný kus a na večer se utábořili u spadeného kmene dubu, který je bránil před případnými pohledy. Přestože se zdálo, že se v lese nacházejí sami a útočná hladová zvěř se neobjevovala, rozhodli se držet hlídky počínaje Jerrym a konče Jorfeem, a přes protesty chlapců se přátelé rozhodli nechat trojici řádně vyspat. Ráno, za prvních slunečních paprsků, pokračovali dál, avšak celý den nenarazili ani na přístav či elfy. Navíc cestu jim znepříjemňovalo neustále sílící teplo.
"Nemůžeme se zastavit?"
"A co kdyby jste si přestali stěžovat a raději přidali do kroku?" navrhl rozmrzele Mickey a blýskl pohledem po třech chlapcích.
"Vždyť už tak jdeme nejrychleji jak můžeme." bránil se Dido.
"Kdyby bylo alespoň trochu chladněji..."
"Nebo, kdyby tu byla někde nějaká voda!" povzdychl si Chicko.
"To by možná bylo fajn," prohodil John. "ale na to čas nemáme."
"Ale kdybychom přeci jen vodu našli," vmísil se do hovoru Jorfeus a ohlédl se na bratra, "neříkej, že bys nebyl ochoten na pár minut zastavit."
"Neměli bychom se zdržovat, jestli chceme najít přístav a navíc, mě horko ani není." s tím musel kapitán souhlasit.
"Jo, toho už jsem si všiml." odvětil suše Jorfeus, neboť zatímco on a ostatní byli zmáčeni potem, až jim stékal po skráních a lepil vlasy k čelu, John měl čelo jen orosené. John se spokojeně usmál.

IV. část, 21. Kapitola - Na jih

14. května 2014 v 23:15 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů

Část IV.

Pridip di Yoren

Jak Jorfeus zjistil, spal sotva pár hodin a bledé nebe bylo předzvěstí východu slunce. Od kapitánova probuzení ani jeden z bratrů oka nezamhouřil, a zatímco Jorfeus zamyšleně pochodoval úzkou uličkou, John s Talem leželi na posteli a pozorovali ho.
"Tak abych to shrnul, tobě něco ve snu říkalo, že máme jít na jih?" ptal se John poněkolikáté, jakoby chtěl, aby si bratr odpověď promyslel. Mladík však jeho jízlivost postřehl.
"Přesně tak." přikývl.
"Ale Jorfee, nemůžeme věřit snu! Navíc v těch lesích jsou podle lidí ti špičouši."
"Ale my potřebujeme elfy najít." namítl kapitán. "A navíc, pamatuješ, jak jsem se s Raduirem bavil ohledně mých snů?"
"Myslíš to, že vidíš, co se stane?"
"Přesně tak! Tenhle sen byl stejně živý, jako ty předchozí a já věřím, že ho máme poslechnout."
"Vždyť..."

20. Kapitola - Volání

7. května 2014 v 17:50 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
"Tak tady to je." prohlásil Cornel, když vyvedl skupinku do vrchního patra krčmy a zastavil se před dvojicí pokojů v úzké uličce. "Vaše pokoje jsou již připravené. Dveře jsou odemčené a klíče najdete vevnitř. Jestli mě omluvíte, měl bych jít dolů dohlédnout na úklid."
"Ovšem, děkujeme." přikývl vděčně Jorfeus.
"Dobrou noc." zvolal Cornel a sešel po schodech zpět do hostince.
"Tak kluci," otočil se kapitán k trojici vyčkávajících chlapců, "vy si vezměte ten druhý pokoj."
"A my s vezmeme tento." připojil unaveně John a poukázal na první dveře od schodů.
"Rozkz pane!" souhlasil Dido a již mizel v pokoji, když jej Jorfeus ještě zavolal:"Jo, Dido!"
"Ano?"
"Myslím, že si na noc ten tlumok vezmeme k sobě."
"Ale my vám ho pohlídáme!" navrhl ochotně hoch. "Ani jednou jsme se do něj nepodívali, jak jste nařídil a..."
"A já vám věřím." zarazil chlapce klidně kapitán. "Já vím, že vám můžu věřit, jen si ho chci vzít v noci k sobě, pro jistotu a ráno vám ho opět vrátím do péče."

NOVINKA!

3. května 2014 v 20:27 | V. Montevecchi
Ahojka lidičky!

NOVĚ FUNKČNÍ RUBRIKA - SLOVNÍK!!!!


Přeji krásné dny a zábavné počtení ;)

S láskou Vaše
V. Montevecchi

19. Kapitola - Otázky

3. května 2014 v 20:02 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Večer byl v plných obrátkách. Krčma byla plná veselí námořníků. Kromě posádky zde však byla téměř celá vesnice, aby si poslechla písně a vyprávění mužů z druhého světa.
Pětice přátel i s trojicí chlapců si mezi sebou rozprávěla a stejně jako ostatní se dobře bavili. Když se ozvala nějaká námořnická píseň, kterou muži doprovázeli hudebními nástroji zapůjčené od vesničanů, s chutí se ke sboru přidali.
Když se krčmou ozývala hudba, dveře hostince se neustále otevírali a přicházelo stále více lidí. Když se zdálo, že se v místnosti nedá ani hnout, vyběhl z kuchyně Cornel. Jorfeus k němu zamířil.
"Omlouvám se za zpoždění! Jídlo bude za chvíli!" vyhrkl rychle krčmář, když si všiml přicházejícího kapitána.
"To je v pořádku," uklidňoval muže mladík, "chtěl jsem se jen zeptat, zda by nebylo lepší vynést stoly ven? Už se tu nedá ani hnout, a jak se zdá, lidé stále přicházejí." krčmář se široce usmál.
"To mě nenapadlo! Asi by to bylo lepší. Souhlasím, pokud vám to tedy nevadí."
"Vůbec ne!" ujistil muže kapitán, na což si klestil cestu k námořníkům, zatímco Cornel opět zmizel v kuchyni. Jorfeus počkal dokud nedohrála hudba, a poté vydal několik rozkazů.
Muži odložili nástroje a ve skupinách začaly odnášet stoly s židlemi a lavicemi před krčmu na náves. Muži z vesnice jim pomohly a za chvíli se již opět všichni věnovali radovánkám, a jak Jorfeus předpokládal, lidí stále přibývalo.