Z bezvědomého snění jej probudil studený vánek. Ve spáncích mu tloukl tep, ale nevšímal si jej. Omámeně otevřel oči a snažil se zaostřit. Před sebou po chvíli rozeznal našedlou plochu a o trochu později v ní černé štěrbiny. Pomalu otočil hlavu na jednu a pak na druhou stranu. Kamenitá vrstva se opakovala kam až dohlédl a podle chladu pod zády se zdálo, že jej má i pod sebou. V hlavě měl zmatek, a tak raději opět oči zavřel.
Poslední na co vzpomínal, bylo rozdělení s přáteli. Co se dělo poté? Že bych snad snil? Pomyslil si mladík, když v tom mu náhle v mysli stanula vzpomínka. Sen! Další část ze snu! A teprve nyní si vzpomněl na vše: na cestu lesem, zelenou mlhu a příšeru. Hrůzou v něm poskočilo. Co když jej ta věc chytila? V okamžení otevřel oči a rychle se posadil, čehož ihned zalitoval. Hrudí mu projela až do morku kostí pálivá bolest.