V kajutě se rozhostilo ticho.
"Ta Kniha?" otázal se téměř šeptem udivený John.
"Jaká Kniha?" ozval se Rassi, když vstoupili důstojníci do kajuty.
"To vám vysvětlím poté." odvětil vyhýbavě kapitán a pomalu stáhl ruku ke klice šuplíku, avšak než se ji dotkl, objevil se mu po boku John.
"Ty chceš říct, že ta Kniha byla celou dobu na palubě, a ty jsi mi to neřekl?!" sykl na bratra John skrz zuby. Jorfeus bezradně pokrčil rameny.
"Prozatím nebyl důvod. Ale jestli tě to uklidní, ještě jsem ji taky neviděl."
"Tak dovol, abych byl první!" Johnův hlas byl nasycen zlostí, ale proti jeho návrhu Jorfeus neměl žádné námitky, a tak ustoupil. Sotva se důstojníkovi cesta uvolnila, bez váhání šuplík otevřel a začal v něm hledat. Chvíli šustily papíry, které John dával na stůl.
"Nic tu..." zarazil se. Rukou odhrnul zbývající listiny. "Myslím, že to má falešné dno." zpravil bratra, když z šuplíku vytáhl poslední věci, a když byla zásuvka prázdná, spatřil ve dnu malou dírku. Opatrně víko nadzvedl. Jorfeus napjatě přihlížel.