Únor 2014

12. Kapitola - Zasvěcení

19. února 2014 v 10:45 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Situace na moři se neměnila. Rebarunda líně proplouvala opuštěným mořem za bezmračných dnů a i aktivita na palubě se každodenně opakovala: námořníci se svlažovali v plachtě, jiní rybařili či plavali. Dokonce i Jorfeus trávil každé poledne a navečer plavánímkolem lodi, někdy s ostatními muži, jindy sám. Pokaždé, když se ocitl ve vodě, cítil, jak se mu napětí v těle uvolňuje, ale plavání mu především sloužilo jako klidné místo k utřídění myšlenek.
Často se v mysli vracel k nočním lekcím Raduira. Stále se s bratrem učili Nunhenil a jeho písmo. Na první pohled jej Yequin de Fi'ax zaujalo a brzy zjistil, že samotné znaky písma nejsou těžké. Vše bylo zapamatovatelné, avšak větší problém byl jazyk sám. Překládání a tvoření vět bylo těžké a namáhavé a Raduir jim neulevoval. Někdy bratři dokonce strávili ve snu dobu rovnou snad dvou dnů, ale vždy se probouzeli v polovině noci.

11. Kapitola - Neznámá řeč

12. února 2014 v 13:59 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Již uplynulo několik dní od zjištění neuvěřitelné noviny. Všechny sudy byly naplněny tolik vytouženou vodou, i když radost z ní poněkud mírnila děsivá zpráva: stále nemířili domů!
Mezi posádkou okamžitě začaly vznikat dvě skupiny - muži nesouhlasící s kapitánovým rozhodnutím a ti, co v mladíkův úsudek věřili. Ať si obě strany myslely, že o nich nikdo neví, byly na omylu. Jorfeus o obou věděl. Předpokládal, že jeho odpůrce vede Lensar, jenž již jednou téměř vyvolal vzpouru, a skupinu jeho stoupenců snad Kulabra. Byl však na pozoru před oběma skupinami. Nikdy si nemohl být jist, zda se proti němu nepostaví. Situace byla napjatá a nejistá.
Nyní však na problémy nemyslel. Při svitu svíčky seděl u stolu své kajuty kapitána a zadumaně se díval z okna, Tal se neklidně převaloval pod stolem. John před chvílí z pokoje odešel a na stole ještě ležely otevřené knihy. Byl to právě šestnáctý den, kdy začal bratra učit, a John již dokázal číst téměř plynule a bez chyb. Jorfeus měl z pokroku bratra radost. Musil si přiznat, že se obával jeho přístupu, ale překvapilo jej odhodlání s jakým se John učil. Na tváři se mu objevil spokojený úsměv. Přesně jak Raduir říkal, pomyslil si a náhle se myšlenkami ocitl ve věštcově sále. Den ode dne chtěl porozumět všem věcem a tajuplnostem, o kterých věštec mluvil. Krátce pohledem sklouzl ke stolní zásuvce, skrývající jedno z tajemství. Občas měl nutkání šuplík otevřít a konečně odhalit pravdu, ale vždy si to rozmyslel. Bylo dobré, že nikdo tajemství stolu neznal. Ani on či John, prozatím.

10. Kapitola - Překvapivá koupel

5. února 2014 v 7:44 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Jako každý den vládl na mořské hladině klid. Malé vlnky po vodní ploše tiše poskakovaly a mírně lodí pohupovali. Slunce stálo vysoko na obloze a na palubě byl klid. Muži se poflakovali a snažili se vyhnout slunečnímu proudu.
Během několika dní se nejeden muž snažil napít mořské vody, avšak jeho druhové jej včas zastavili. Nyní pět takových případů, pod dozorem Nivli a Kulabry, trávilo čas v Jorfeově kajutě prvního důstojníka, která sloužila jako ošetřovna. Jorfeus se musel přesunout do kapitánovi kajuty, ale zdaleka se vyhýbal šuplíku ve stole.
Jorfeus dál mizernou zásobní situaci nedokázal skrýt ani před Didem a chlapci, ale snažil se jim poskytnout rozptýlení, kterým bylo nejčastěji rybaření. Z počátku byly ryby vítaným obohacením jídla, ale po pár dnech se z nich stala každodenní strava.
Mladý kapitán zamyšleně pokyvoval hlavou a rázoval si cestu palubou. Stále uvažoval nad ztrátou vody, ale musil si přiznat, že čím více o tom přemýšlel, tím mu bylo větší horko. Vrhl toužebný pohled k mořské hladině a chvíli sledoval rybařící přátele ve člunech. Ráno trojice chlapců spolu s Jerrym přemluvili Johna s Jackem, aby se k nim odpoledne v rybaření přidali, a i když to chvíli trvalo, nyní všech sedm sedělo ve člunech a rozhazovaly sítě po mořské hladině. Jejich smích doléhal až na palubu, kde se muži v napuštěné plachtě nad ním osvěžovali. Nikdo si jej nevšímal. Vrhl poslední pohled k hladině a rozhodl se.