Situace na moři se neměnila. Rebarunda líně proplouvala opuštěným mořem za bezmračných dnů a i aktivita na palubě se každodenně opakovala: námořníci se svlažovali v plachtě, jiní rybařili či plavali. Dokonce i Jorfeus trávil každé poledne a navečer plavánímkolem lodi, někdy s ostatními muži, jindy sám. Pokaždé, když se ocitl ve vodě, cítil, jak se mu napětí v těle uvolňuje, ale plavání mu především sloužilo jako klidné místo k utřídění myšlenek.
Často se v mysli vracel k nočním lekcím Raduira. Stále se s bratrem učili Nunhenil a jeho písmo. Na první pohled jej Yequin de Fi'ax zaujalo a brzy zjistil, že samotné znaky písma nejsou těžké. Vše bylo zapamatovatelné, avšak větší problém byl jazyk sám. Překládání a tvoření vět bylo těžké a namáhavé a Raduir jim neulevoval. Někdy bratři dokonce strávili ve snu dobu rovnou snad dvou dnů, ale vždy se probouzeli v polovině noci.