Prosinec 2013

4. Kapitola - Mistr

11. prosince 2013 v 18:03 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
Ahojka lidičky!

Tak tu máme další týden a s ním i novou kapitolu II. dílu. Jak se Vám zatím zamlouvají nové stránky a II. díl? Vaše komentáře a postřehy si ráda přečtu dole v komentářích, v anketě pod kapitolou či na mailu: valentina-montevecchi@seznam.cz :) Přeji krásné dny :)
S láskou V.Montevecchi

4. Kapitola - Mistr

Zase stejná tma a stejné místo, pomyslil si Jorfeus překvapeně a nervózně se rozhlížel kolem sebe. Jako na potvrzení jeho myšlenek v blízkém křoví zapraskala větvička, a když Jorfeus se otočil spatřil králíka, jenž se začal přeměňovat již známým způsobem na rudě fosforeskujícího draka.
Zdravím tě, Jorfee. Zněl mu hlavou klidný hlas. Vidím, že jsi se rozhodl se k nám vrátit.
Vezmeš mě k Raduirovi?
Samozřejmě.Pojď za mnou. Vybídl jej drak a společně se vydali na cestu. Rudý drak se mladíkovi lehce vlnil ve vzduchu před očima.
Ragore? Ozval se po chvíli ticha myšlenkově Jorfeus.
Ano?

3. Kapitola - Hvězdy

4. prosince 2013 v 12:27 | V. Montevecchi |  II. Díl - Věštba světů
V lodní kuchyni se svítilo závěsnou lampou a pětice přátel společně s trojicí chlapců seděla u stolu a vedla živý hovor. Nejčastější téma bylo přerušení oprav kvůli nedostatku materiálu. Debatu přátelé přerušili jen tehdy, kdy slunce zašlo za horizont a námořníci si chodili pro svůj podíl jídla.
Než se Jorfeus odebral za přáteli do kuchyně, pověřil hlídkujícího důstojníka Rassiho, aby ostražitě hlídkoval a zavolal jej v nutném případě.
"Vypadá to s námi bídně." prohodil Jerry.
"Nepřeháněj. Zas tak blbě na tom nejsme."
"John má pravdu." přikývl Jack. "Pod stěžněm a půl se dá plout."
"Pokud nepřijde bouře." prohodil Mickey s hořkým úšklebkem.
"Ale no tak, nesýčkuj!" zarazil přítele John. "Cožpak jste zapomněli, že máme něco, co ani bůh moří Tristet nemá?"
"Co to je?" ozval se zvědavě Chicko z kouta, kde s ostatními hochy seděli mezi Jackem a Johnem, dostatečně daleko z kuchařova dosahu.
"No přece náš nepřemožitelný kapitán, jenž nás nejednou vytáhl z bryndy!"
"Nech toho." zamručel zamyšleně Jorfeus, jenž bloumal ve svých myšlenkách o zbídačeném stavu lodi. "Ty víš, že to není pravda. Byls to ty, kdo nás dostal ze Zaustu."